×

Hlášení

Smernice EÚ o e-Soukromí

Tato webová stránka používá vlastní cookies pro správu ověřování, navigaci a další funkce jako i cookies třetích stran (Google Analytics, Google AdSense). Užíváním našich webových stránek, souhlasíte s tím, že můžeme umístit tyto typy cookies na vašem zařízení.

Zobrazit zásady ochrany osobních údajů

Zakázali jste cookies. Stránka nemusí fungovat správně. Toto rozhodnutí lze změnit.

TECHSOFT s.r.o. TECHSOFT s.r.o., Podtatranská 4931/23, 05801 Poprad, Slovak Republic, http://www.techsoft.sk
Manuál pro ZWCAD 2009-2012


Modifikace objektů

Je možné jednoduše upravit velikost, tvar a umístění objektů. Můžete nejprve zadat příkaz a potom vybrat objekty, které se mají upravit, nebo nejprve vybrat objekty a následně zadat příkaz k jejich úpravě.

Odstranění objektů

Existuje několik způsobů odstranění objektů z výkresu.

Příkaz ERASE pracuje se všemi dostupnými způsoby výběru objektu.

Nechtěně vymazané objekty lze obnovit pomocí příkazu UNDO.

Příkaz OOPS obnoví všechny objekty odstraněné naposledy použitými příkazy ERASE, BLOCK nebo WBLOCK.

Chcete-li odstranit pomocné značky ve tvaru znaku plus, obnovte obrazovku příkazem REDRAW.

Nepoužívané pojmenované objekty včetně definic bloků, kótovacích stylů, hladin, typů čar a stylů textu odeberte pomocí příkazu PURGE.

Posunutí objektů

Posuňte objekty beze změny jejich orientace nebo velikosti. Pomocí souřadnic a uchopení objektů lze přesně posunout objekt. Lze také přepočítat objekty změnou hodnot souřadnic na paletě Vlastnosti.

zw108V příkladu posuňte blok představující okno. Po volbě příkazu Posun vyberte objekt, který chcete posunout (1). Určete referenční bod pro posun (2) a následně bod posunutí (3). Objekt je posunut z bodu 2 do bodu 3.

Objekt lze také posunout pomocí relativní vzdálenosti zadáním hodnot souřadnic pro první bod a po stisku klávesy ENTER zadáním druhého bodu umístění. Objekty, které jste vybrali, se posunou do nového umístění určeného relativními hodnotami souřadnic, které jste zadali. Protože je očekávána relativní souřadnice, nezadávejte @, jak to obvykle pro relativní souřadnice provádíte

Pokud všechny koncové body objektu leží zcela v okně výběru, lze objekty posunout pomocí příkazu STRETCH. Posunout objekt v určitém úhlu usnadní zapnutí režimu Orto nebo Polární trasování.

zw109

Na obrázku jsou samotné dveře zcela v oblasti výběru a tudíž se posunou do nového umístění. Naproti tomu oblast výběru zcela přetínají čáry stěn. Posunou se pouze koncové body, které leží v oblasti výběru. Čáry stěn se tedy protáhnou podle posunutí dveří.

Posunout objekty o určenou vzdálenost lze pomocí přímého zadání vzdálenosti s režimem Orto a Polárním trasováním.

Otočení objektů

Otočte objekty kolem určeného bodu. Úhel otočení lze určit zadáním hodnoty úhlu nebo určením druhého bodu.

Zadání kladné hodnoty úhlu otočí objekt proti směru pohybu hodinových ručiček nebo ve směru pohybu hodinových ručiček podle nastavení směru v dialogovém okně Kreslící jednotky. Rovina otočení a směr nulového úhlu závisí na orientaci uživatelského souřadného systému.

Otočení objektu o určený úhel

Pomocí příkazu ROTATE lze otočit objekty zvolením referenčního bodu a relativního nebo absolutního úhlu otočení.

Určením relativního úhlu o tento úhel otočte objekt z jeho aktuální orientace kolem referenčního bodu. Určením absolutního úhlu otočte objekt z aktuálního úhlu do tohoto nového absolutního úhlu.

Existují dva způsoby otočení objektu určením relativního úhlu:

V tomto příkladu otočte půdorys domu výběrem objektu (1), určením referenčního bodu (2) a určením úhlu otočení přetažením do jiného bodu (3).

zw110

Otočení objektu do absolutního úhlu

Pomocí příkazu ROTATE lze také otočit objekt do absolutního úhlu s možností reference.

V následujícím příkladu otočte objekt určením referenčního úhlu výběrem dvou bodů v objektu. Vyberte objekt, který chcete otočit (1), určete referenční bod (2) pomocí režimu uchopení objektu

Polovina v zobrazeném okně a potom pomocí možnosti Reference určete úhel otočení. Pro referenční úhel určete dva body: polovinu okna (2) a koncový bod okna (3). Otočte okno přetáhnutím a určením koncového bodu stěny (4).

zw111

Otočení objektu ve 3D

Pomocí příkazu ROTATE lze otočit objekty ve 2D kolem určeného bodu. Směr otočení je určen aktuálním USS. Příkaz ROTATE3D otočí objekty ve 3D kolem určené osy. Osu otočení lze určit pomocí dvou bodů; objektu; osy X, Z nebo Z; nebo směru Z aktuálního pohledu. Otočit 3D objekty lze pomocí příkazu ROTATE nebo ROTATE3D.

Zarovnání objektů

Objekt je možné zarovnat s jiným objektem posunutím, otočením nebo nakloněním. V následujícím příkladu zarovnejte části potrubí výběrem objektu, který má být zarovnán, pomocí výběrového okna. Přesné zarovnání je vhodné kombinovat s režimem uchopení objektu Koncový bod.

zw112

Kopírování objektů

V určené vzdálenosti od původních objektů lze vytvořit jejich kopie.

zw113

Určete vzdálenost a směr dvěmi body, z bodu (1) a do bodu (2), které se nazývají referenční bod a druhý bod přemístění. Tyto body lze umístit kdekoli ve výkresu.

Objekt lze také kopírovat pomocí relativní vzdálenosti zadáním hodnot souřadnic pro první bod a po stisku klávesy ENTER zadáním druhého bodu umístění. Objekty, které jste vybrali, jsou kopírovány do nového umístění určeného relativními hodnotami souřadnic, které jste zadali. Protože je očekávána relativní souřadnice, nezadávejte znak @ jako relativní souřadnice.

Kopírovat objekty o určenou vzdálenost lze pomocí vlastnosti přímého zadání vzdálenosti s režimem Orto a polárním trasováním.

Pomocí možnosti Násobně lze několikrát kopírovat objekty nebo výběrovou množinu, aniž ukončíte příkaz kopírování.

zw114

Tvorba pole objektů

Vytvořte kopie objektů uspořádané v pravoúhlém nebo kruhovém poli.

Pro kruhová pole určete počet řádků a sloupců a vzdálenost mezi nimi. Pro kruhová pole určete počet kopií objektu, a zda se kopie mají otočit. Chcete-li vytvořit množství pravidelně rozmístěných objektů, je tvorba polí rychlejší než kopírování.

zw115

Tvorba obdélníkových polí

Objekty jsou uspořádány do obdélníkového pole v kladném směru os x a y. Následující příklad vytváří obdélníkové pole podél základní čáry definované aktuálním úhlem otočení kroku. Tento úhel je při výchozím nastavení nulový, takže řádky a sloupce obdélníkového pole jsou ortogonální vzhledem k osám X a Y. Výchozí nastavení směru nulového úhlu lze změnit pomocí příkazu UNITS.

zw116

Tvorba kruhových polí

Při tvorbě kruhového pole je pole nakresleno proti směru pohybu hodinových ručiček nebo ve směru pohybu hodinových ručiček podle toho, zda zadáte kladnou nebo zápornou hodnotu pro úhel vyplnění. Poloměr pole je určen vzdáleností od určeného středového bodu k referenčnímu bodu na posledním vybraném objektu. Použít lze výchozí referenční bod (obvykle jakýkoli bod, který se shoduje s bodem uchopení), nebo určit nový referenční bod.

zw117

Pole ve 3D

Obdélníkové pole nebo kruhové pole objektů ve 3D vytvořte pomocí příkazu 3DARRAY. Kromě určení počtu sloupců (směr X) a řádků (směr Y) také určete počet úrovní (směr Z).

Mez velikosti polí

Jestliže pro pole určíte příliš velký počet řádků a sloupců, systém může vytvářet kopie velmi dlouho. Při výchozím nastavení je počet prvků pole, které mohou být vytvořeny jedním příkazem, omezen na 100 000. Tato mez je určena nastavením proměnné MaxArray v registru.

Mez lze změnit nastavením proměnné registru systému pomocí příkazu (setenv „MaxArray“ „n“), kde n je číslo mezi 100 a 10000000 (deset milionů). Při změně hodnoty proměnné MaxArray je nutné zadat MaxArray s uvedenou velikostí písmen.

Odsazení objektu

Odsazení objektu vytvoří nový objekt, jehož tvar odpovídá tvaru vybraného objektu.

Odsadit můžete:

Odsazení kružnice nebo oblouku vytvoří větší nebo menší kružnici nebo oblouk podle toho, kterou stranu pro odsazení určíte.

zw118

Účinnou technikou kreslení je odsadit objekty a potom oříznout nebo prodloužit jejich konce.

zw119

2D křivky a spline jsou automaticky oříznuty, pokud je vzdálenost odsazení tak velká, že křivku nelze přizpůsobit.

zw120

Zrcadlení objektů

Vytvořte symetrický zrcadlový obraz převrácením objektů kolem určené osy. Je užitečné pro tvorbu symetrických objektů, neboť lze rychle nakreslit polovinu objektu a potom ji zrcadlit namísto kreslení celého objektu.

Zrcadlový obraz vytvořte převrácením objektů kolem osy nazývané čára zrcadlení. Tuto dočasnou čáru zrcadlení určete zadáním dvou bodů. Můžete určit, zda odstraníte nebo ponecháte původní objekty. Zrcadlení pracuje ve všech rovinách rovnoběžných s rovinou XY aktuálního USS.

zw121

Při zrcadlení textu a definic atributů jsou v zrcadleném obrazu obráceny (neboli převráceny vzhůru nohama). Tomu zabráníte nastavením systémové proměnné MIRRTEXT na 0 (vypnuto). Text má potom stejné zarovnání jako před zrcadlením. Porovnejte následující obrázky.

zw122

Při výchozím nastavení proměnné MIRRTEXT, tato systémová proměnná ovlivní text, který je vytvořen příkazy TEXT, ATTDEF nebo MTEXT, definicemi atributů a atributy proměnných. Text a atributy konstant ve vloženém bloku jsou zrcadleny jako posloupnost zrcadlení celého bloku. Tyto objekty jsou invertovány bez ohledu na nastavení proměnné MIRRTEXT.

Zrcadlení ve 3D

Zrcadlit objekty podél určené roviny zrcadlení je možné pomocí příkazu MIRROR3D. Rovina zrcadlení může být následující:

Nastavení měřítka nebo protažení objektů

Změnou velikosti objektů lze objekty prodloužit nebo zkrátit v jednom směru nebo je lze proporcionálně zvětšit či zmenšit. Určité objekty lze také protáhnout posunutím koncového bodu, vrcholu nebo kontrolního bodu.

Změna velikosti objektů

Pomocí příkazu SCALE zvětšíte nebo zmenšíte objekt, ale nezměníte jeho proporce. Velikost objektu změníte určením základního bodu a délky, která je použita jako faktor měřítka podle aktuálních výkresových jednotek nebo zadáním faktoru měřítka. Také lze zadat aktuální a novou délku objektu.

zw123

Změna měřítka změní velikost všech kót vybraného objektu. Je-li faktor měřítka větší než 1, objekt se zvětší. Pokud je faktor měřítka menší než 1, objekt se zmenší.

Prodloužení objektů

Pomocí příkazu LENGTHEN lze změnit sevřený úhel oblouků a délku některých objektů, včetně otevřených úseček, oblouků, otevřených křivek, eliptických oblouků a otevřených spline. Výsledek je podobný prodloužení a oříznutí.

Délku lze změnit několika způsoby:

Protažení objektů

Objekt protáhnete určením základního bodu a bodu posunutí. Protože protažení posune koncové body, které leží uvnitř výběrového okna křížením, je nutné vybrat objekt pomocí výběru křížením.
. Chcete-li protáhnout objekt s větší přesností, můžete kombinovat úpravy uzlů s uchopením objektů a rastrů a zadáním relativních souřadnic.

Příkaz STRETCH protáhne oblouky, eliptické oblouky, úsečky, segmenty křivek, 2D tělesa, polopřímky, trasy a spline, které protínají výběrové okno.

zw124

Oříznutí nebo rozšíření objektů

Pomocí oříznutí a prodloužení lze zkrátit nebo prodloužit objekty tak, aby se dotýkaly hran jiných objektů. To znamená, že je možné nejprve vytvořit objekt (například úsečku) a později upravit jeho velikost tak, aby se přesně vešel mezi jiné objekty.

Není nutné, aby objekty, které jsou vybrány jako ořezávající hrany nebo hranice, protínaly ořezávaný objekt. Objekt lze oříznout nebo prodloužit k promítnuté hraně nebo k extrapolovanému průsečíku; to je místo, kde by se objekty protínaly, kdyby byly prodlouženy.

Pokud na výzvu Vybrat objekty neurčíte hranice a stisknete klávesu ENTER, všechny objekty se stanou potencionálními hranicemi. To se nazývá implicitní výběr. Chcete-li vybrat geometrii uvnitř bloků jako hranice, je nutné použít prostý výběr, křížení, napříč apod.

Oříznutí objektů

Pomocí příkazu TRIM oříznete objekty a ukončíte je přesně na hranicích, které jsou určeny jinými objekty. Ořezávajícími hranami mohou být úsečky, oblouky, kružnice, křivky, elipsy, spliny, přímky, oblasti, bloky a polopřímky. Ořezávajícími hranami mohou být také objekty výřezu rozvržení ve výkresovém prostoru. K prodloužení objektů není nutné opustit příkaz TRIM. Podržte klávesu SHIFT a vyberte objekty, které mají být prodlouženy.

V tomto příkladu je možné hladce začistit průsečík dvou stěn pomocí ořezu.

zw125

Objekt může být jedním z ořezávajících hran a jedním z ořezávaných objektů. Například na obrázku svítidla je kružnice ořezávající hranou pro konstrukční přímky a sama bude také oříznuta.

zw126

Při ořezu několika objektů lze pomocí různých metod výběru vybrat aktuální ořezávající hrany a objekty, které budou oříznuty. V následujícím příkladu jsou ořezávající hrany vybrány pomocí výběru křížením.

zw127

V následujícím příkladu je k výběru série objektů určených k ořezu použita metoda výběru napříč.

zw128

Objekty lze oříznout k jejich nejbližšímu průsečíku s jinými objekty. Místo výběru ořezávajících hran stiskněte klávesu ENTER. Při následném výběru objektů k ořezu systém automaticky vybere nejbližší objekty ve výkresu jako ořezávající hrany. V tomto příkladu jsou stěny oříznuty tak, že se hladce protínají.

zw129

Prodloužení objektů

Pomocí příkazu EXTEND prodloužíte objekty a ukončíte je přesně na hranách, které jsou určeny jinými objekty. Hranami prodloužení mohou být úsečky, oblouky, kružnice, křivky, elipsy, spliny, přímky, oblasti, bloky a polopřímky.

V tomto příkladě jsou úsečky prodlouženy přesně ke kružnici, která je hranicí.

zw130

K prodloužení objektů není nutné opustit příkaz TRIM. Podržte klávesu SHIFT a vyberte objekty, které mají být prodlouženy.

Oříznutí a prodloužení křivek s tloušťkou

Křivky s tloušťkou jsou oříznuty a protaženy tak, aby osa protínala hranici. Protože křivky s tloušťkou mají na koncích pravoúhlé rohy, část konce se prodlouží za hranici, pokud není hranice kolmá k prodlouženému segmentu.

Jestliže oříznete nebo prodloužíte segment zúžené křivky, bude šířka prodlouženého konce pokračovat podél původního zúžení k novému koncovému bodu. Pokud tato oprava přiřadí segmentu zápornou koncovou šířku, bude koncová šířka změněna na 0.

Oříznutí nebo prodloužení ve 3D

Objekt lze oříznou nebo prodloužit k jakémukoliv objektu v 3D prostoru, bez ohledu na to, zda jsou objekty ve stejné rovině nebo jsou rovnoběžné s ořezávající hranou nebo hranicí.

Pomocí systémových proměnných PROJMODE a EDGEMODE je možné vybrat jeden ze tří průmětů pro ořez nebo prodloužení:

Při ořezávání a prodlužování v pravém 3D prostoru musí objekty protínat hranice v 3D prostoru. Jestliže se při ořezu objektu v rovině XY aktuálního USS objekt s hranicemi neprotíná, nemusí oříznutý nebo prodloužený objekt končit přesně na hranici v 3D prostoru.

Tvorba zaoblení

Pomocí příkazu FILLET je možné zaoblit oblouky, kružnice, elipsy, eliptické oblouky, úsečky, křivky, polopřímky, spliny a přímky. Zaoblení spojuje dva objekty hladkým obloukem s určeným poloměrem. Vnitřní roh se nazývá zaoblení a vnější roh zakulacení.

zw131

Pomocí příkazu FILLET lze také vytvořit oblouk s určeným poloměrem, který je tečný ke dvěma vybraným objektům. Příkaz FILLET může být také použit k zakulacení všech rohů na křivce pomocí jediného příkazu.

Pokud jsou oba zaoblované objekty ve stejné hladině, bude zaoblovací oblouk vytvořen v této hladině. Jinak bude zaoblovací oblouk vytvořen v aktuální hladině. Hladina ovlivňuje vlastnosti objektů, včetně barvy a typu čáry. Pomocí možnosti Násobně je možné zaoblit více než jednu sadu objektů bez opuštění příkazu.

Nastavení poloměru zaoblení

Poloměr zaoblení je poloměr oblouku, který spojuje zaoblované objekty. Změna poloměru zaoblení ovlivní následná zaoblení. Pokud nastavíte poloměr zaoblení na 0, budou zaoblované objekty oříznuty nebo prodlouženy tak, aby tvořily průsečík, ale žádný oblouk nebude vytvořen.

zw132

Oříznutí a prodloužení zaoblených objektů

Pomocí volby Oříznout lze určit, zda budou vybrané objekty oříznuty nebo prodlouženy ke koncovým bodům výsledného oblouku, nebo zda budou ponechány beze změny. Při výchozím nastavení jsou všechny objekty, kromě kružnic, plných elips a spline, při zaoblení oříznuty nebo prodlouženy.

zw133

Určení umístění zaoblení

Podle umístění, které určíte, může mezi vybranými objekty existovat více než jedno zaoblení. Porovnejte body výběru a výsledná zaoblení na obrázcích.

zw134

Kombinace zaoblení úsečky a křivky

Chcete-li zaoblit kombinace úseček a křivek, musí úsečka nebo její prodloužení protínat jeden ze segmentů úseček křivky. Pokud je volba Oříznout zapnutá, zaoblené objekty a zaoblovací oblouk se spojí a vytvoří jedinou novou křivku.

zw135

Zaoblení celé křivky

Pomocí příkazu FILLET je možné zaoblit celou křivku nebo odstranit zaoblení z celé křivky. Nastavíte-li nenulový poloměr zaoblení, systém vloží zaoblovací oblouk na vrchol každého segmentu křivky, který je dostatečně velký pro umístění poloměru zaoblení .

zw136

Pokud se dva segmenty úseček křivky sbíhají v blízkosti segmentu oblouku, který je odděluje, systém segment oblouku odstraní a nahradí jej zaoblovacím obloukem.

zw137

Nastavíte-li poloměr zaoblení na 0, nebudou vloženy žádné zaoblovací oblouky. Pokud jsou dva úsečkové segmenty křivky odděleny segmentem oblouku, ZWCAD odstraní tento oblouk a prodlouží úsečky tak, aby se protínaly.

Zaoblení rovnoběžných úseček

Při zaoblování rovnoběžných úseček, přímek a polopřímek bude systém ignorovat aktuální poloměr zaoblení a vytvoří oblouk, který je tečný k oběma rovnoběžným objektům, a umístí jej na společnou rovinu obou objektů.

První vybraný objekt musí být úsečka nebo polopřímka, ale druhý objekt může být úsečka, přímka nebo polopřímka. Oblouk zaoblení obloukem je zobrazeno na obrázku.

zw138

Zaoblení ve 3D

Objekty v jedné rovině lze zaoblit pomocí směrů vysunutí, které nejsou rovnoběžné s osou Z aktuálního USS. Systém určuje směr vysunutí pro zaoblovací oblouk ve 3D prostoru následovně.

Tvorba zkosení

Pomocí příkazu CHAMFER vytvoříte úsečku mezi dvěma nerovnoběžnými úsečkami. Zaoblení se většinou používá ke znázornění zkosené hrany na rohu. Příkaz CHAMFER je možné použít ke zkosení všech rohů křivky.

Zkosit lze úsečky, přímky a polopřímky. Je možné použít

Zkosené objekty lze ponechat tak, jak byly před zkosením nebo je možné je oříznout nebo prodloužit k čáře zkosení. Pokud jsou oba objekty určené ke zkosení ve stejné hladině, bude úsečka zkosení vytvořena v této hladině. Jinak bude úsečka zkosení vytvořena v aktuální hladině. Hladina ovlivňuje vlastnosti objektů, včetně barvy a typu čáry. Pomocí možnosti Násobně je možné zkosit více než jednu sadu objektů bez ukončení příkazu.

zw139

Zkosení určením vzdáleností

Vzdálenost zkosení je velikost, o kterou je každý objekt oříznut nebo prodloužen tak, aby dosahoval k čáře zkosení nebo tak, aby objekt protínal druhý objekt. Pokud jsou obě vzdálenosti zkosení 0, zkosení ořízne nebo prodlouží oba objekty tak, aby se protínaly, ale nevytvoří úsečku zkosení.

Výchozí nastavení pro první vzdálenost je poslední určená vzdálenost. Protože jsou běžně používány symetrické vzdálenosti, výchozí nastavení pro druhou vzdálenost rovno první vzdálenosti. Vzdálenosti zkosení je však možné nastavit i explicitně.

V tomto příkladě nastavíte vzdálenost zkosení pro první úsečku na 0.5 a 0.25 pro druhou úsečku. Po určení vzdálenosti zkosení vyberete dvě úsečky tak, jak je zobrazeno.

zw140

Oříznutí a prodloužení zkosených objektů

Při výchozím nastavení jsou objekty při zkosení oříznuty, ale pomocí možnosti Oříznutí lze určit, že zůstanou neoříznuté.

Zkosení určením délky a úhlu

Dva objekty lze zkosit určením počátku úsečky zkosení na prvním vybraném objektu a určením úhlu, který svírá úsečka zkosení s tímto objektem.

V tomto příkladě oříznete dvě úsečky tak, že úsečka zkosení bude začínat 1.5 jednotky od průsečíku podél první úsečky a bude s touto úsečkou svírat úhel 30 stupňů.

zw141

Zkosení křivek a segmentů křivek

Jsou-li dvěma objekty, které vybíráte pro zkosení, segmenty křivek, musí být sousedící nebo oddělené nanejvýš jedním segmentem oblouku. Jsou-li oddělené segmentem oblouku tak, jak je zobrazeno na obrázku, zkosení odstraní oblouk a nahradí jej úsečkou zkosení.

zw142

Zkosení celé křivky

Při zkosení celé křivky se zkosí každý průsečík. Zachováním stejné první a druhé vzdálenosti zkosení dosáhnete nejlepších výsledků.

V tomto příkladě jsou vzdálenosti zkosení nastaveny na stejné hodnoty.

zw143

Při zkosení celé křivky zkosí systém pouze segmenty, které jsou dostatečně dlouhé vzhledem ke vzdálenosti zkosení. Křivka má na následujícím obrázku několik segmentů, které jsou pro zkosení příliš krátké.

zw145

Tvorba přerušení

Pomocí příkazu BREAK je možné vytvořit mezeru v objektu. Vznikonou tak dva samostané objekty s mezerou mezi nimi. Příkaz BREAK se často používá k vytvoření prostoru pro vložení bloků nebo textu.

Přerušení je možné vytvořit na obloucích, kružnicích, elipsách, eliptických obloucích, úsečkách, křivkách, polopřímkách, splinech a přímkách.

Při přerušení objektu lze vybrat celý objekt a poté určit dva body přerušení nebo vybrat objekt u prvního bodu přerušení a poté určit druhý bod přerušení.

zw146

Úprava objektů pomocí uzlů

Uzly jsou malé čtverečky, které jsou zobrazeny v strategických bodech v objektu a lze je vybrat ukazovacím zařízením. Přetažením těchto uzlů lze přímo a rychle upravit objekty.

Použití režimů uzlů

zw147Při zapnutých uzlech vyberete požadované ob- jekty před zadáním příkazu a poté s nimi manipulu- jete pomocí ukazovacího zařízení

U kvadrantových uzlů na kružnicích a elipsách je vzdálenost měřena od středu, ne od vybraného uzlu. V režimu Protáhnout je například možné vybrat kvadrantový uzel k protažení kružnice a poté určit velikost nového poloměru na příkazovém řádku. Vzdálenost je měřena od středu kružnice, ne od vybraného kvadrantu. Vyberete-li k protažení kružnice střed, kružnice se posune.

Jestliže 2D objekt leží na jiné rovině než na rovině aktuálního USS, bude objekt protažen na rovině, na které byl vytvořen.

Na vybraných objektech lze zobrazení uzlů omezit. Když počáteční výběrová množina obsahuje větší než určený počet objektů, potlačí systémová proměnná GRIPOBJLIMIT zobrazení uzlů. Přidáte-li objekty do aktuální výběrové množiny, omezení neplatí. Je-li například systémová proměnná GRIPOBJLIMIT nastavena na 20, je možné vybrat 15 objektů a potom přidat do výběru 25 objektů a všechny objekty budou zobrazovat uzly.

Protáhnutí pomocí uzlů

Objekt lze protáhnou posunutím vybraných uzlů do nových poloh. Uzly na textu, referencích bloků, středech úseček a kružnic a bodech objekt spíš posunou než protáhnou. To je výborný způsob k posouvání referencí bloků a k přizpůsobování kót.

Posunutí pomocí uzlů

Posunovat objekty lze pomocí vybraného uzlu. Vybrané objekty jsou zvýrazněny a posunuty ve do dalšího určeného bodu umístění.

Otáčení pomocí uzlů

Vybrané objekty lze otočit kolem základního bodu tažením a určením bodu umístění. Alternativně je možné zadat hodnotu úhlu. Toto je výborný způsob k otáčení referencí bloků.

Nastavení měřítka pomocí uzlů

U vybraných objektů je možné nastavit měřítko relativně k základnímu bodu.

Nastavení uzlů na blocích

Systémovou proměnnou GRIPBLOCK je možné použít k určení toho, zda vybraná reference bloku zobrazí jeden uzel v bodě vložení nebo více uzlů asociovaných s objekty seskupenými uvnitř bloku.

zw148

Modifikace složených objektů

Upravte složené objekty, například bloky, kóty, šrafy a křivky.

Rozložení složených objektů

Složený objekt (například křivku, kótu, šrafování nebo referenci bloku) lze rozložit a převést na jednotlivé prvky.

Rozložení křivek

Rozložíte-li křivku, systém odstraní všechny asociované informace o šířce. Výsledné úsečky a oblouky kopírují osu křivky. Rozložíte-li blok, který obsahuje křivku, bude nutné rozložit křivku samostatně. Rozložíte-li prsten, bude jeho šířka 0.

Rozložení kót a šrafování

Rozložením kóty nebo šrafování se ztratí všechna asociativita a objekt kóty nebo šrafování bude nahrazen jednotlivými objekty (úsečky, text, body a 2D objekty).

Rozložení referencí bloků

Pokud rozložíte blok s atributy, budou hodnoty atributů ztraceny a zůstanou pouze definice atributů. Je možné, že barvy a typy čar v rozložených referencích bloků budou změněny.

Rozložení externích referencí

Externí reference (xref) je výkresový soubor připojený k jinému výkresu. Externí reference a jejich závislé bloky nelze rozložit.

Úprava šrafování a solidem vyplněných oblastí

Úprava výplně vzoru, hranic šraf a solidem vyplněných oblastí.

Úprava hranice šraf

Hranice šraf lze kopírovat, posunout, protáhnout, ořezat a tak dále. K protažení, posunutí, otočení, změně měřítka a zrcadlení hranic šrafování a jejich asociovaných šraf můžete použít uzly tak, jako u ostatních objektů. Pokud provedené úpravy zachovávají uzavřenou hranici, pak se asociované šrafy automaticky aktualizují. Pokud úpravy vytváří otevřenou hranici, ztratí šrafy veškerou asociativitu s hranicí a zůstanou nezměněny. Asociativita může být také ztracena, pokud je soubor vzoru šrafy nedostupný při úpravách hranice šrafování.

V dialogovém okně Hranice šrafu ( BHATCH), je možné pomocí volby Asociativita nastavit asociativnost nového šrafování. Neasociativní šrafy nejsou při změně jejich původní hranice aktualizovány.

Asociativitu šraf lze kdykoliv odstranit, ale jakmile je jednou odstraněna u existujícího šrafování, nelze ji znovu obnovit. Asociativitu lze obnovit pouze vytvořením nového šrafování.

Nastavení hustoty vzoru šraf

Šrafování vytváří velký počet objektů úseček a bodů. Ačkoli jsou uloženy jako objekty šraf využívají tyto objekty úseček a bodů místo na disku a potřebují čas ke generování. Pokud použijete relativně malý faktor měřítka u oblasti, může šrafování vyžadovat milióny objektů úseček a bodů, což zabere velmi dlouhou dobu a pravděpodobně vyčerpá dostupné prostředky systému.

Tomuto problému se lze vyhnout omezením počtu objektů, vytvořených jedním příkazem HATCH nebo BHATCH. Přesahuje-li přibližný počet objektů, které jsou potřeba k vytvoření šrafování, určitou mez (vzhledem k rozsahu hranice, vzoru a měřítka), zobrazí systém zprávu, která oznamuje, že měřítko šrafování je příliš malé nebo že délka čárky je příliš krátká a požadavek šrafování bude odmítnut. Při výskytu tohoto problému zkontrolujte nastavení šrafování. Faktor měřítka může být nepřiměřený a může vyžadovat upravení.

Mez objektů šrafování je nastavena pomocí proměnné prostředí MaxHatch, která je uložena v systémovém registru. Výchozí hodnota je 10000. Tuto mez je možné změnit nastavením proměnné systémového registru MaxHatch pomocí (setenv “MaxHatch“ “č“), kde č je číslo od 100 do 10000000 (deset milionů).

Změna výplně vzoru existujícího šrafování

Vlastnosti vzoru (například měřítko a úhel šrafování) existujícího šrafování lze upravit nebo je možné pro šraf zvolit nový vzor. Šrafovací vzor je také možné rozložit na jednotlivé složky.

Úprava solidem vyplněných oblastí

Solidem vyplněné oblasti mohou být reprezentovány pomocí šraf (s plným vzorem), 2D desek, gradientových výplní a křivek s tloušťkou nebo prstenů.

Solidem vyplněné objekty se upravují stejně jako jiné šrafy, 2D desky, křivky s tloušťkou nebo prsteny. Pro Solidem vyplněné šrafy a gradientové výplně použijte příkaz HATCHEDIT, pro 2D desky použijte úpravy pomocí uzlů a pro křivky s tloušťkou a prsteny použijte příkaz PEDIT.

Úprava nebo připojení křivek

Změna tvaru objektů křivek. Je také možné spojit samostatné křivky.

Křivky je možné upravit jejich uzavíráním a otevíráním a posouváním, přidáváním nebo odstraňováním jednotlivých vrcholů. Křivku je možné narovnat mezi dva libovolné vrcholy a přepnout typ čáry tak, že se objeví čárka před a po každém vrcholu. Tloušťku lze nastavit jednotně pro celou křivku nebo zvlášť pro každý segment. Z křivky lze také vytvořit lineární aproximaci spline.

Spojené segmenty křivek

Pokud se konce úsečky, oblouku nebo jiné křivky spojují nebo se k sobě přibližují, lze je spojit do otevřené křivky. Jestliže nejsou konce stejné, ale jsou v nastavitelné vzdálenosti (nazývané vzdálenost vlákna), budou konce spojeny ořezáním, prodloužením nebo připojením k novému segmentu.

Vlastnosti upravených křivek

Jestliže se vlastnosti několika objektů, spojovaných do křivky, liší, zdědí výsledná křivka vlastnosti prvního vybraného objektu. Jestliže se dvě úsečky spojují s křivkou ve tvaru Y, systém vybere jednu úsečku a připojí ji ke křivce. Připojování často způsobí implicitní ohnutí, kdy systém vyřadí informace o spline původní křivky a všechny křivky, které jsou k ní připojeny. Při dokončení připojení je možné do výsledné křivky umístit novou spline.

Dodatečné možnosti úprav pro křivky

Pomocí příkazu PEDIT lze upravovat křivky pomocí jednotlivých možností následovně:

Úprava multičar

Pomocí příkazu MLEDIT je možné upravit multičáru přidáním nebo odstraněním vrcholů a nastavením zobrazení spojených rohů. Existuje několik způsobů, jak kreslit multičáry tak, aby se protínaly. Také je možné pomocí příkazu MLSTYLE upravit styly multičar, vlastnosti jednotlivých prvků úseček nebo zakončení a výplně pozadí budoucích multičar.

Přidání a odstranění vrcholů multičar

Libovolný vrchol multičár je možné přidat nebo ho z ní odstranit.

zw151

Úprava průsečíků multičar

Multičáry se mohou protínat křížením nebo ve tvaru T a křížení nebo tvary T lze uzavřít, otevřít nebo sloučit. Pomocí příkazu MLEDIT lze nastavit způsob průniku.

zw152

Úprava stylů multičar

Pomocí příkazu MLSTYLE lze nastavit počet segmentů úseček v multičáře, barvu, typ čáry, tloušťku čáry a odsazení každého prvku od počátku multičáry. Všechny tyto vlastnosti je možné změnit. Podobně můžete upravit zobrazení spojů, zakončení a výplně pozadí. Upravený styl multičáry si ponechá změny trvale.

Prvek a vlastnosti multičáry stylu multičar STANDARD ani žádné styly multičar používané ve výkresu nelze upravit.

Pokud použijete příkaz MLSTYLE k vytvoření stylu multičar a nový styl si neuložíte, může se stát, že když vyberete jiný styl nebo vytvoříte nový styl, budou vlastnosti prvního stylu ztraceny. Chcete-li nastavené vlastnosti zachovat, uložte si každý styl multičar do souboru MLN před tím, než vytvoříte nový.